Dotek

Dotek nám dává pocit sounáležitosti a propojení se vším životem. Je osobním, neverbální způsobem komunikace, kterým přijímáme i předáváme často slovy neuchopitelné informace a to jak v pozitivním, tak negativním slova smyslu. Naplňuje nás jistotou, že nejsme na světě sami. Všechna mláďata potřebují ke svému přežití a zdravému vývoji fyzický kontakt se svoji matkou, nebo s někým kdo o něj s láskou pečuje a chrání v jeho bezbrannosti. Láskyplné doteky a mazlení jsou pro nově zrozený život zcela nezbytné k získání vnitřní jistoty, že svět je bezpečné místo, které mu poskytuje vše co potřebuje ke spokojenosti. Mazlení ale nepatří jen do říše lidí a k časům dětství. Určitou formu fyzického kontaktu se spřízněnou duší potřebujeme po celý život. Pocitem štěstí nás dokáže naplnit objetí přítele, stromu, zvířete nebo kamenné chrámové zdi. Nezáleží ani tak na formě života, ale spíš na energii, kterou vyzařuje.

Přikládání rukou, nebo určitý specifický způsob doteku patří k nejstarším léčitelským technikám. V současnosti mluvíme spíš o různých druzích masáže, ale léčebných systémů pracujících s dotekem a tlakem je mnoho. Mohou být cestou k řešení už vzniklých zdravotních problémů, nebo jedním ze způsobů jak jim předcházet.

Nechat o sebe občas pečovat někoho jiného není na škodu, ale pokusit se začlenit do svého každodenního života pár minut určité formy automasáže, může být v mnoha ohledech efektivnější, než si občas k někomu zajít. Základní techniky jako tření, hnětení, roztírání, poklepávání, chvění nebo tlak můžeme snadno uplatnit ve sprše, koupeli, při vtírání tělové kosmetiky, na závěr cvičení nebo při posezení v parku. Účinky masáže můžeme prohloubit tím, že se naučíme pracovat s reflexními body těla, ale nejdůležitější je dotýkat se svého těla s pocitem vděčnosti, radosti a lásky, bez posuzování a přemýšlení o jeho nedostatcích.

Z pohledu východní medicíny má všechno živé kromě těla fyzického i tělo energetické, tvořené systémem meridiánů (energetických drah) a čaker (energetických center). Proudí jimi energie, která propojuje veškerý život na Zemi s celým vesmírem. V průběhu tisíciletí nasbírala různá jména, ale jedno z nejstarších a zároveň nejznámějších je čchi, ki, nebo prána. Učení o ní vychází z představy, že veškerá příroda a tedy i člověk je ovládán zákonitostmi vesmíru a podstatou života je proudění právě této energie čchi (ki). Skládá se ze dvou protikladných sil jin a jang, které se vzájemně doplňují a dohromady tvoří vyvážený celek.

Ruce i nohy jsou přijímače a vysílače zároveň. Na konečku každého prstu, uprostřed dlaně a chodidla jsou drobné víry zmíněné energie čchi (ki), kterou dotekem zároveň přijímáme i předáváme. Většinou se tak děje bez naší vědomé kontroly, ale existují různé techniky a léčebné systémy, které učí jak pracovat s touto energií vědomě a využívat ji k léčebným i jiným účelům. Uzdravující sílu má v sobě ale každý upřímný, čistý, láskyplný dotek.